Sobota 23. září 2017
Svátek má Berta

Ústí nad Labem, Děčín - Vrchní sestra Marie Lulková z Dětské kliniky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní v ústecké Masarykově nemocnici se probojovala do finále prestižní soutěže, která nese název Nej sestřička. Jedná se o klání, ve kterém nejde ani o věk, ani o fyzickou krásu, cílem je vybrat nejlepší zdravotní sestru z odborného a lidského pohledu. Projekt prezentuje náročnou práci sestřiček, o které se často říká, že je posláním.

 „Pro zdravotnickou profesi jsem se rozhodla již v raném dětství, kdy mi velkou inspirací a vzorem byla teta. Pracovala v nemocnici jako zdravotní sestra a já k ní vzhlížela s téměř nábožnou úctou, protože dokázala pomáhat trpícím lidem. V následujících letech pak vážně onemocněla moje babička a já jí chtěla strašně pomoct. Současně jsem ale cítila velikou bezmoc, nevěděla jsem jak. Právě v té době přišel okamžik mého životního rozhodnutí. Najednou mi bylo jasné, jakým směrem se bude ubírat můj budoucí profesní život. Babičce jsem bohužel již pomoct nedokázala, ale uvědomila jsem si, že je na světě spousta dalších lidí, o které je potřeba v nemoci pečovat. Nejvíc mě to táhlo k dětem, proto jsem podala přihlášku na střední zdravotnickou školu obor Dětská sestra,“ říká Marie Lulková.

V té době se jednalo o velmi prestižní školu, kam bylo možné nastoupit pouze na základě úspěšně absolvovaných přijímacích zkoušek. „Jak jsem byla hrdá, že jsem byla přijata! Musím přiznat, že i dnes jsem stále ráda, že jsem si zvolila profesní dráhu dětské sestry. Jednou se mě někdo zeptal, zda jsem ve svém životě dospěla do bodu, že bych svou profesi chtěla vyměnit za jinou. Odpověděla jsem, že se mi to ještě nestalo a že si ani nedokážu představit, co by se muselo stát, abych se tak rozhodla. Je pravda, že mě osud zlehka od pacientů odklonil. Manažerská pozice mi již nedovoluje se v takové míře věnovat pacientům, jak bych si představovala. Ale to už trochu předbíhám,“ pokračuje ve vyprávění vrchní sestra.

Záhy po škole Marie Lulková nastoupila na dětské oddělení v děčínské nemocnici. „Zde jsem pracovala téměř patnáct let na jednotce intenzivní péče. Protože mi středoškolské vzdělání nestačilo a toužila jsem po dalším prohlubování svých znalostí v oblasti zdravotnictví, rozhodla jsem se absolvovat specializační vzdělání ARIP (poz. red. ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči) v pediatrii a zanedlouho jsem se také přihlásila na vysokoškolské studium obor Ošetřovatelství na Karlově univerzitě v Praze. Svého rozhodnutí pokračovat ve vzdělávání v rámci profese jsem nikdy nelitovala. Naopak jsem dospěla k přesvědčení, že kvalitní kontinuální vzdělávání sester je nezbytností při výkonu jejich povolání. Vždyť v dnešní době je sestra téměř rovnocenným partnerem lékaře, ne pouhou vykonavatelkou jeho příkazů, jak byla tato profese vnímána v dobách minulých,“ uvádí sympatická sestřička.

Když dosáhla vytouženého vzdělání, představovala si, jak bude dál do odchodu do důchodu pečovat o nemocné děti ve zmíněné okresní nemocnici. Osud tomu však chtěl jinak. „Čirou náhodou jsem jednoho dne na nemocničním intranetu narazila na informaci týkající se vyhlášeného výběrového řízení na pozici vrchní sestry Dětské kliniky v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Výzva to byla pro mě jako hrom. Vzhledem k tomu, že se celý život řídím sloganem: Co tě nezabije, to tě posílí, dlouho jsem neváhala a poslala přihlášku. Říkala jsem si: Osud rozhodne… A rozhodl… Už šestým rokem pracuji v ústecké Masarykově nemocnici na pozici vrchní sestry dětské kliniky. Záhy po nástupu jsem opět získala pocit, že na tuto pozici nemám patřičné vědomosti. Vrhla jsem se tedy znovu na studium a doplnila jsem si vysokoškolské vzdělání v oblasti managementu ve zdravotnictví na Karlově univerzitě v Praze. Snažím se tuto pozici vykonávat zodpovědně, protože cítím velký závazek vůči celému úžasnému týmu spolupracovníků, který jsem získala přestupem na kliniku. Snad se mi to daří. Možná tomu trochu nasvědčuje i fakt, že jsem byla panem ředitelem zdravotní péče ústecké Masarykovy nemocnice Josefem Liehnem oslovena, zda bych přijala nominaci do soutěže Nej sestřička. V první chvíli jsem se cítila velice zaskočena, protože se vůbec nepokládám za nej sestřičku naší nemocnice. Podle mého názoru jsou všechny sestřičky, které myslí svou profesi vážně a vykonávají ji srdcem, nej. Současně jsem ale byla nabídkou velice potěšena a dodnes si jí velice vážím. A opět výzva jako hrom. Rozhodnutí po chvilce váhání bylo jasné, jdu do toho! Už to, že jsem byla vybrána z 541 kandidátek ze všech nemocnic České republiky do úzkého finálového kola, mě naplňuje uspokojením, že jsem vedení nemocnice nezklamala a že snad budu Krajskou zdravotní, zejména ústeckou Masarykovu nemocnici důstojně reprezentovat. Co říct na závěr? Držte mi palce,“ dodává hrdě závěrem Marie Lulková.

 

http://nejsestricka.cz/aktualni-rocnik/

 

Aktuálně

Co se chystá

Tipy na výlet

Zajímavosti

© 2012 - 2017 | Eděčínsko.cz | Sushenka.cz TOPlist

Webové stránky skupiny používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací