Úterý 27. září 2022
Svátek má Jonáš

ČR – Dovolená má sloužit především k regeneraci a získání nové energie. Firmy i jejich vedení jsou s tímto faktem obeznámeni, přesto si ale na dovolené odpočine zhruba jen třetina zaměstnanců.

27 % pracovníků si neodpočine vůbec a dalších 37 % si není jistých, zda jim délka naplánované dovolené bude k zotavení stačit. Uvádí to výzkum, který pro společnost Up Česká republika uskutečnila agentura Ipso v roce 2018. Uvědomují si firmy dostatečně, že ke svému dobrému fungování potřebují zaměstnance odpočaté? Nebo je pro ně dovolená stále jen nutným nákladem, který ze zákona nelze obejít?

Odpočatý zaměstnanec pracuje efektivněji, lépe se soustředí, je iniciativnější a je schopen i lépe řešit stresové situace. To vše vyplývá nejen z mnoha výzkumů, ale také z praxe. Pohled na dovolené se ale u jednotlivých firem stále liší. Některé jsou si dobře vědomy toho, že lepší prosperity docílí se zaměstnanci plnými sil a svým lidem vytvářejí k čerpání dovolené dobré podmínky. Pro jiné je oddych zaměstnanců něco, co je jen povinnou součástí zákoníku práce a za nic až tak důležitého ho nepovažují.

„Někteří manažeři si stále neuvědomují, že zaměstnávají lidi a ne stroje. A lidi odpočívat prostě potřebují. Pokud svým zaměstnancům neumožní vypadnout z pracovního kolečka a načerpat novou psychickou sílu pro další práci, pravděpodobně se jim to vrátí. Zaměstnanci si třeba prodlužují dovolenou nebo bezdůvodně vybírají sick days, protože si zkrátka potřebují odpočinout. V horším případě si dlouhodobý pracovní stres a napětí vyberou daň v podobě zdravotních potíží vedoucích třeba až k vyhoření,“ vysvětluje Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, věnující se hodnocení sociálního prostředí ve firmách.

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem je nezbytná

Naučit se oddělovat práci a soukromý život je jednou z nejdůležitějších dovedností. Pokud člověk dlouhodobě pracuje na úkor svého volného času a rodiny, je na nejlepší cestě, že se u něj projeví extrémní únava hraničící s vyhořením nebo pocitem naprostého zmaru z toho, co dělá. Pravidelný a důkladný odpočinek, a tedy i umožnění dostatečně dlouhé dovolené, je v tomto případě jedinou cestou, jak tomuto stavu předejít.

„Pokud mají zaměstnanci čas na své soukromí a rodinu, a vedení chápe, že naplněním jejich života není jen chození do práce, velmi si toho váží a oceňují to. Mezi zaměstnanci panuje v tomto ohledu téměř stoprocentní shoda a jasně je to vidět i z odpovědí na otázky, kterými hodnotíme sociální prostředí ve firmě a tedy i to, jak management přistupuje k otázce dovolené, odpočinku nebo respektování pracovní doby. Je patrné, že mají-li zaměstnanci pocit, že jim zaměstnavatel umožňuje dostatečný odpočinek, vzrůstá ve firmě zároveň index inovativnosti. Jednoduše řečeno, odpočatí zaměstnanci svoji práci sami zlepšují a přicházejí s novinkami jak ji zefektivnit a tím automaticky zvyšují firmě zisk,” uvádí Hana Matějková Fabíková.

Podle zákoníku práce má zaměstnanec v průběhu kalendářního roku čerpat alespoň jednou dovolenou 2 týdny v kuse, tedy 14 kalendářních dní. Jde o velmi opodstatněný požadavek, protože regenerovat, čerpat síly a relaxovat začíná lidská psychika až po „vypnutí“ a odpojení se od každodenního stereotypu, což trvá zhruba 2-3 dny. Teprve potom jsme schopni si dovolenou začít náležitě užívat a také odpočívat.

Plánovat se musí nejen termín dovolené, ale i doba před a po ní

Pokud má být volno skutečnou dobou, kdy nabereme síly, je potřeba naplánovat nejen termín dovolené, ale také čas před a po ní. Aby si člověk opravdu odpočinul, je důležité, aby příjemně naladěný na dovolenou už odjížděl a po návratu dostal ještě nějaký čas na „aklimatizaci a návrat do reálu“. Odjezd plný stresu, kdy místo balení kufrů řešíme pracovní emaily a ještě další 4 dny myslíme na práci, nemá s pohodou nic společného. Vede pouze k tomu, že se doba potřebná k úplnému odpojení od denních starostí a práce prodlouží a počáteční dny dovolené si prostě neužijeme.

„Týden před dovolenou vnímá velká část zaměstnanců jako dobu opravdového pekla. Ti zodpovědní a ohleduplní se totiž snaží dodělat, co jde. Situace bývá podle našich zkušeností horší v malých a středních firmách, kde je zaměstnanců méně, mají kumulované funkce a tím i obtížnější zastupitelnost,“ říká Hana Matějková Fabíková. „Pomoc přitom bývá mnohdy jednoduchá. Stačí jen lépe a dříve naplánovat předání rozpracovaných úkolů a přestat v mnoha případech používat dovolenou jako strašáka. Dobře fungující firmu rozhodně nepoloží dvoutýdenní nepřítomnost klíčového pracovníka nebo vedení.“

Zaměstnanci, kteří se z dovolené vrátí, by měli mít alespoň 2-3 dny na to, aby se vrátili zpět do pracovního procesu a zorientovali se v tom, co se za dobu jejich nepřítomnosti událo. Zvláště u některých profesí s vysokou mírou stresu, jako jsou lékaři nebo telefonní operátoři, není možné takříkajíc skočit do práce rovnýma nohama. Je nutné, aby se mozek z režimu relaxace přepnul do pracovního modu. Snadno jinak může dojít k tomu, že zaměstnanec je sice po dovolené, ale už po týdnu práce má pocit, že žádnou neměl ani vloni.

„Potřeba odpočinku, a tedy i dovolené je velmi individuální záležitost. Někdo ji raději stráví houbařením a někdo pobytem v exotice. Pokud je ale člověk zvyklý mít každé léto dovolenou, odpočinout si a najednou mu to není umožněno, pravděpodobně se bude cítit víc unavený a vyčerpaný. Rozhodně mu pak nepomohou 2 dny volna k víkendu. Delší dovolenou v kuse, na které vás neruší šéf ani kolegové z práce prostě nic nenahradí. A odjet na ni jednou za rok je pro naše dobré fungování v práci po zbytek roku prostě nezbytné,“ uzavírá Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, věnující se hodnocení sociálního prostředí ve firmách.

Aktuálně

Lidé

Co se chystá

Tipy na výlet

Zajímavosti

© 2012 - 2018 | Eděčínsko.cz | Linelab.cz TOPlist