Úterý 1. prosinec 2020
Svátek má Iva

Jan Schiller se narodil 6. dubna 1972 v Mostě. Vystudoval Fakultu Životního prostředí v Ústí nad Labem a Fakultu Hornicko-geologickou v Ostravě, působil ve stavebnictví jako provozní ředitel ve společnosti se zaměřením na čištění odpadních vod. Od roku 2014 je za hnutí ANO mosteckým zastupitelem.

Na konci roku 2017 byl za hnutí ANO v Ústeckém kraji zvolen poslancem Parlamentu ČR, kde působí ve výborech pro životní prostředí, veřejnou správu a regionální rozvoj.

Jak vnímáte náš region?

Je to místo s těžkou minulostí, velkých proměn, ale zejména s obrovským potenciálem k dalšímu rozvoji. Ty proměny, zejména v životním prostředí jsou viditelné a stále pokračují. Ale jak se říká: „Ani Řím nepostavili za den“.

Jste tedy s životním prostředím v našem regionu spokojený?

To jsem neřekl. Jen říkám, že je mnohem lepší, než před několika desítkami let. Stále je na čem pracovat a stále musíme hledat cesty, jak naši krajinu ještě více chránit a rozvíjet. Zároveň ale musíme myslet na to, že by tyto kroky neměly zvyšovat sociální a ekonomické dopady.

To zní dost obecně. Máte na mysli něco konkrétního?

Ano mám. Například ochrana ovzduší v našem regionu cestou snižování emisí. Nejsem zastáncem ani podporovatelem různých aktivistických návrhů, jako je okamžité zastavení těžby uhlí, okamžité odstavení hnědouhelných elektráren atd., když ještě není známá plnohodnotná varianta náhrady za uhlí. A to surovinová, nebo technologická. Ta náhrada musí být mimo jiné také ekonomicky, ale i strategicky a bezpečnostně přijatelná. Pokud bude, ztrácí těžba a zpracování uhlí smysl a nebude potřeba v nich pokračovat.

Kde ale můžeme aktivně a hned řešit snižování znečišťujících emisí, je autodoprava. Teď mám na mysli dopravu autobusovou, která by mohla nastartovat v našem regionu využívání alternativních paliv, zejména vodíku. Bohužel k mému zklamání tuto možnost nevyužil Ústecký kraj při budování své zcela nové společnosti poskytující autobusovou dopravu v regionu. Pokud vzniká takováto společnost v dnešní době, měla už mít tu ambici, aby se stala první a ukázkovou společností čistě ekologickou, využívající nejnovější dostupné technologie. A podle mého názoru je vodík budoucnost. Nebylo by to jednoduché a asi ani levnější. Rozhodně by to byl ale start a jasný signál ostatním městům, že toto má smysl a že můžeme sami svůj kraj chránit. Začala by se budovat i distribuční soustava plnících stanic tak, aby se následně mohla města rozhodnout o jejich využití, či nikoliv. V tomto ohledu Ústecký kraj zaspal.

Proč si myslíte, že právě vodík je budoucnost? Proč ne elektromobilita?

K elektromobilitě jsem skeptický a myslím si, že už teď je technologicky zastaralá, a to ještě ani pořádně nevstoupila do reálného života. Pokud nebude vyvinut palivový článek s takovou kapacitou, aby bylo možné ujet na jedno nabití 1000 km, moc zákazníků to neosloví. Další věc, která je zásadní, je skoro nulová distribuční sít nabíjecích stanic a její budování by přineslo obrovské finanční náklady. Například v Norsku to funguje tak, že lidé z činžovních domů musí vytahovat prodlužovací kabely. Elektromobily jsou výrazně dražší, nikdo pořádně ani neví, jak recyklovat velké autobaterie. A hlavně … výfukem každého elektromobilu je opět ten komín nejbližší elektrárny. Převažuje mi více proti než pro.

Oproti tomu vodík je dostupný (Ústí nad Labem, Litvínov), je v podstatě odpadní surovinou a emise vodíkových motorů jsou téměř, nebo zcela nulové.

Říkáte, že postrádáte v rozhodování vedení kraje ambice a že zaspal. Tím myslíte pouze životní prostředí a autobusovou dopravu?

Byl bych rád, kdyby to tak bylo, ale bohužel není. Schází vize, koncepce a pružnost i v jiných odvětvích. Vedení našeho kraje je spíše takové udržovací. Například poskytování zdravotní péče v našem kraji. Momentálně se pohybuji v přímém přenosu v problémech dvou nemocnic v našem regionu. Jsem v neustálém spojení s našimi zastupiteli v obou městech a spolu s námi se této problematice aktivně věnuje i ministr zdravotnictví Mgr. Adam Vojtěch. Mimochodem historicky jediný ministr zdravotnictví, který řeší Šluknovský výběžek. Jedna je Lužická nemocnice v Rumburku, kterou přivedla předcházející vedení do krachu (insolvence) a druhá je Litoměřická nemocnice, kterou se snaží vedení města z nepochopitelných důvodů prodat, i když druhou větou říká, že skvěle hospodaří. Jsou sice obě městské (resp. jediným akcionářem je město) a teoreticky s nimi nemá Ústecký kraj nic společného a ani ze zákona nemá žádnou povinnost se o ně postarat. Ale pokud se na to podívám z morálního pohledu, tak je jednoznačně povinností kraje se o své obyvatele postarat. A tady mi právě chybí jakákoliv koncepce zdravotnictví v našem regionu. Máme zdravotnické zařízení přímo zřízené Ústeckým krajem, a to Krajskou zdravotní, která má veškeré výhody a veškerou podporu. Na druhé straně je několik menších nemocnic, které podporu nemají žádnou, nebo zcela minimální. Ústecký kraj by měl řešit všechna zdravotnická zařízení. Musí zpracovat reálné koncepční řešení celého zdravotnictví od investičních záměrů až po personální otázky. Začít jednat se zástupci měst o možnosti převzetí (odkupu …) nemocnic do své správy, nebo jiné případné podpory atd. A jednoznačně musí skončit rivalita „kraj vs. město“, tato hra nemá nikdy skutečného vítěze a jediný kdo prohraje je občan našeho kraje.

Na začátku jste mluvil o obrovském potenciálu k dalšímu rozvoji. V čem ho konkrétně vidíte?

Těch konkrétních věcí je opravdu mnoho. Od podpory mladých talentovaných lidí a tím nemyslím jen vysokoškolsky vzdělaných, ale i řemeslně zdatných. Musíme začít využívat a podporovat moderní myšlení mladých lidí, nové technologie, soustředit se na vědu, výzkum a inovace. Ještě více podporovat Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK) a startupy nových technologií. Zkušenosti můžeme čerpat např. z Brna, nebo Ostravy. Potřebujeme větší propagaci a rozvoj turistického ruchu u nás. Podívejte se, jak je náš region krásný, a přesto máme stále nálepku kraje s devastovanou krajinou. To už přeci není dávno pravda a máme tu co ukazovat a být na co hrdí.

Ale přeci jen jednu konkrétní věc bych rád zmínil. Jsou to jezera Milada a Most. Pamatuji si, jak vypadala tato místa, když zde probíhala těžba. Když se podívám dnes, tak je to neskutečná krása, která je tak skvěle vytvořená, že vypadají obě jezera jako by tu byla odjakživa. Moc mě potěšila zpráva, že stát chce z těchto jezer a dalších území po těžbě udělat propojenou soustavu jezer. Nejen, že bude využívána jako strategický zdroj vody, což je už nyní aktuální problém, ale změní ráz krajiny k lepšímu. Dokonce se uvažuje o přečerpávacích vodních elektrárnách s velkým výkonem, o solárních elektrárnách atd. Zatím je to vše jen ve stádiu studie proveditelnosti, ale věřím, že dopadne příznivě. A vidíte, to je pro mě ta možná cesta, jak se zbavit oněch uhelných elektráren. Jsem rád, že tu máme takové odborníky, kteří dokáží z nevzhledné a špinavé díry udělat krásné, čisté jezero, a ještě využít jeho energetické možnosti.

  • Zadavatel: ANO 2011; Zpracovatel: ANO 2011

Aktuálně

Lidé

Co se chystá

Tipy na výlet

Zajímavosti

© 2012 - 2018 | Eděčínsko.cz | Linelab.cz TOPlist

Webové stránky skupiny používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací