Křik, nadávky a urážky patří k realitě čtvrtiny partnerských vztahů v Česku. Vztek a násilí lze dostat pod kontrolu
ilustrační foto: CC0
Děčín

ČR - Každý desátý Čech starší 15 let se občas dopouští některé z forem násilí ve vztazích. Bližší pohled navíc ukazuje, že se ve skutečnosti může jednat o číslo mnohem vyšší.

Křik, nadávky a urážky v rámci partnerského vztahu uvedlo 26 % oslovených, kteří žijí v dlouhodobém partnerském vztahu. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Nielsen Admosphere ve spolupráci s Ligou otevřených mužů (LOM), která v Praze a v Plzeňském kraji realizuje bezplatný terapeutický program Zvládání vzteku.

Nezvládnuté emoce, křik, facky, psychický nátlak i hrubé formy fyzického násilí. Taková je realita v mnoha českých domácnostech, která má stále velmi negativní dopady na jednotlivce i celou společnost. Služeb a programů pracujících s lidmi, kteří se dopouštějí násilného jednání, je však v ČR stále poměrně málo. LOM v květnu letošního roku realizoval ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere omnibusový průzkum, který na reprezentativním vzorku 511 respondentů z internetové populace 15+ mapoval dopad covidové pandemie na výskyt násilí v českých domácnostech a strukturu psychických a sociálních forem násilí, které se často podceňují a nereflektují.

Celkem 10 % oslovených se v rámci výzkumu označilo za osobu, která se dopouští násilného chování (verbálního, psychického nebo fyzického) ve vztazích, 11 % připustilo, že se nějakého násilného chování vůči partnerovi, dětem nebo jiným členům rodiny dopustili v posledních 12 měsících. Tato čísla signalizují obrovský celospolečenský problém.

„Při zjednodušeném přepočtu se v ČR jedná o více než tři čtvrtě milionu lidí starších 15 let. Přitom je jisté, že jde pouze o špičku ledovce, protože v naší populaci určitě žije mnoho lidí, kteří svůj problém nepřiznají, nebo ho nejsou ani schopni rozpoznat,“ komentuje výstupy výzkumu socioložka Hana Friedlaenderová z výzkumné agentury Nielsen Admosphere.

Násilí v době pandemie

Výzkum překvapivě ukázal, že počet lidí, kteří se chovají násilně během pandemie, výrazně nevzrostl. „Rozdíl ve výskytu násilí v rodinách se ve srovnání s výzkumem realizovaným před pandemií neukazuje, a to ani z pohledu deklarovaného násilného chování respondentů, ani z pohledu hodnocení násilného chování ze strany jejich partnerů a partnerek. Čísla nám vycházejí velmi podobně jako při předchozím průzkumu, který jsme realizovali před pandemií a ve kterém jsme respondentům pokládali stejné otázky,“ popisuje Friedlaenderová.

U části populace (16 %) se však snížila schopnost zvládání emocí a vzteku. Zároveň platí, že samotný výskyt násilí není jedinou veličinou, kterou je možné měřit zhoršení situace v době COVIDu. „Mohl narůst počet lidí, u nichž se zvýšila intenzita a frekvence násilných epizod. Jinými slovy, ti, kteří se dokázali chovat nenásilně ve vztazích před pandemií, to podle našich dat zvládli i během ní. Zajímavá budou s odstupem času čísla z intervenčních center a jiných organizací pro oběti násilí, která ukážou, zda se během pandemie opravdu zvýšil počet jejich klientů. Počítejme také s tím, že dopady pandemie na psychické zdraví lidí budou ještě nějakou dobu dojíždět,“ komentuje výzkum Evžen Nový, vedoucí terapeutického týmu programu Zvládání vzteku, který Liga otevřených mužů nabízí klientům v Praze a Plzni.

Násilí má řadu forem, které se často podceňují

Výzkum mapoval také výskyt různých forem psychického a sociálního násilí, které zatím společnost bere v úvahu mnohem méně než násilí fyzické nebo sexuální. Čtvrtina dospělých (25 %), kteří žijí v dlouhodobém vztahu, přiznává, že v něm používá nebo zažívá alespoň občas křik, nadávky a urážky. Mezi další poměrně časté situace patří například ponižování před jinými lidmi (6–12 %), extrémní žárlivost (13–15 %) nebo izolování partnera či partnerky od přátel a rodiny (6–7 %).

1109graf

Zdroj: Nielsen Admosphere / LOM, N=369, internetová populace ČR 15+, ČNP, květen 2021

Řady forem psychického a sociálního násilí se dopouštějí více ženy než muži. Partneři i partnerky se podle výzkumu shodují, že ženy častěji své partnery kontrolují. Například partnerovi častěji říkají, jaké oblečení má nosit či nenosit, nebo vzbuzují pocit, že potřebují její svolení např. k chození do společnosti nebo potkávání se s přáteli. Ženy běžněji projevují i extrémní žárlivost a jsou citlivější vůči ponižování nebo zostuzování před jinými lidmi, než muži – samy častěji připouštějí ponižování partnera i častěji než muži uvádějí ponižování ze strany partnera.

Nezvládnutý vztek má mnoho negativních dopadů

„Vztek vyvolává fyziologickou reakci těla, při níž jsou uvolňovány mobilizační hormony jako například adrenalin. Pokud jsme těmto stresovým hormonům vystaveni pravidelně a dlouhodobě, může to mít negativní dopad na naše zdraví,“ popisuje psychoterapeut Evžen Nový. Zahraniční výzkumy například potvrzují, že lidé, kteří dlouhodobě nezvládají svůj vztek, jsou náchylnější k chronickým zánětům, poruchám spánku, metabolickým poruchám nebo kardiovaskulárním onemocněním.

Bez povšimnutí samozřejmě nelze nechat ani dopad na blízké osoby. U žen i mužů, kteří zažívají nezvládnutý vztek a násilí svých partnerů a partnerek, se kromě zvýšeného rizika fyzického zranění objevují konstantní stres a strach, které mohou vést k chronickým zdravotním obtížím, jako jsou bolesti hlavy, zad, opakující se mdloby a záchvaty či poruchy spánku a příjmu potravy. Např. podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí ženy, které se staly oběťmi násilí
v partnerských vztazích, dvakrát častěji depresemi.

Stranou nelze nechat ani vliv na děti. Jedna ze zahraničních studií, která vyšla v American Journal of Preventive Medicine a byla realizována na vzorku 9508 lidí, například ukazuje, že u dospělých osob, které byly v dětství výrazněji vystaveny násilí ze strany rodičů, je 4 –12krát vyšší riziko, že se u nich vyskytne alkoholismus, užívání drog, deprese, pokus o sebevraždu a 2 – 4krát vyšší riziko kouření a rizikového sexuálního chování, než je tomu u osob, které násilí v dětství vystaveny nebyly.

Vztek a násilí lze dostat pod kontrolu

„Lidé, kteří se dopouštějí násilí, nejsou jen strůjci problému. Jsou také nezbytnou součástí jeho řešení. Základním principem je přijetí odpovědnosti za násilí a nehledání výmluv v okolí (manželka si za to může sama, v práci mám blbého šéfa apod.). Muži odhodlaní řešit svůj problém za námi pak často přicházejí dobrovolně. Odpovědnost za své chování přijímají a mají odvahu hledat řešení,“ říká k tématu Josef Petr, ředitel Ligy otevřených mužů (LOM).

Ta již 6 let realizuje terapeutický program pro muže, kteří mají potíže se zvládáním vzteku vůči partnerce, v práci nebo při výchově dětí. Program Zvládání vzteku funguje v Praze a v Plzeňském kraji. Metodika práce programu vznikla s podporou odborníků z norských organizací Reform a Alternativ til Vold. Vyhodnocení dopadu programu probíhá ve spolupráci s mezinárodní organizací Work With Perpetrators – European Network. LOM také školí odborníky z neziskových organizací a státních institucí, jak s cílovou skupinou mužů, kteří nezvládají své emoce, pracovat.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru