Začíná honba za petrklíči! Víte, proč je hledá celá Evropa?
Ilustrační foto
Zajímavosti

ČR - Botanický ústav AV ČR a Český svaz ochránců přírody vyzývají širokou veřejnost k hromadnému zkoumání prvosenek jarních v rámci mezinárodní aktivity „Honba za petrklíči.“

Veřejnost při ní na jarních procházkách přírodou zaznamenává vzhled květů nalezených petrklíčů, a následně posílá data vědcům pro potřeby výzkumu. Nápad na celoevropské zkoumání petrklíčů vychází z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců, která byla zahájena v Estonsku roku 2019. V jejím průběhu účastníci z řad veřejnosti prozkoumali více než dvě stě tisíc petrklíčů, a pomohli tak získat nové poznatky nejen pro základní, ale i aplikovaný výzkum.

Účast na tomto vědeckém výzkumu je jednoduchá, zábavná, je vhodná pro každého a není potřeba mít zvláštní vzdělání či vědomosti. „Sběr dat v přírodě je poměrně jednoduchý – při nalezení žlutého kvítku petrklíče neboli prvosenky jarní se opatrně bez utrhnutí prozkoumá její květ a výsledek pozorování společně s několika fotkami zašle vědcům prostřednictvím webové stránky www.cowslip.science. Když pak doba květu skončí, vědci zaslaná data zanalyzují, shrnou a následně poskytnou všem účastníkům zpětnou vazbu,“ říká Hana Pánková z Botanického ústavu AV ČR, která projekt v ČR koordinuje.

Získané informace vědcům slouží k lepšímu poznání nejen prvosenek, ale i obdobných druhů. Na jejich základě mohou hodnotit vliv změn v krajině na biodiverzitu. Kromě místa nálezu a počtu rostlin je pro výzkum klíčový typ květu jednotlivých rostlin. Ten se dělí na typ S (short – krátkou čnělkou) nebo L (long – dlouhou čnělkou). Tyto dvě formy květů slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sebe sama. K úspěšnému rozmnožování prvosenky je tedy nutné přenést pylová zrna z jedné formy květu na druhou.

„Prvosenky jsou charakteristickým jarním druhem doubrav, dubohabřin, květnatých bučin, suťových lesů a některých trávníků. Tato stanoviště jsou ovlivněna současným způsobem hospodaření. To může vést ke zmenšení velikosti populací prvosenek, poměru zastoupení S a L typu, a tak ke zhoršení možnosti opylení, “ říká ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo a doplňuje: „Při svém pozorování nezapomínejte, že prvosenka jarní figuruje na Červeném seznamu ohrožených druhů. V žádném případě rostliny netrhejte, pouze šetrně prozkoumejte květy.“

Podrobný návod jak postupovat při pozorování naleznete na webových stránkách www.cowslip.science a ilustračním videu.

Petrklíče hledá celá Evropa

Organizátoři vychází ze zkušeností z minulých let, kdy během jarních měsíců v roce 2019 a 2020 uspořádal tým odborníků v Estonsku veřejnou iniciativu, které se účastnila řada rodin s dětmi a při které shromáždili o petrklíčích obrovské množství dat. Výsledky výzkumu pak byly nedávno uveřejněny v časopisu Journal of Ecology.

Letošní „Honba za petrklíči“ navazuje právě na výsledky této studie, koordinované vědci z University of Tartu a z nevládní organizace na ochranu přírody Estonian Fund for Nature. Měla za cíl prozkoumat, jestli drastické proměny krajiny, jako je ubývání tradičně obhospodařovaných luk a pastvin, vedly ke změnám v poměru dvou typů květů petrklíčů. Přibližně polovina petrklíčů má květy typu S s krátkou čnělkou (krátkočnělečné), zatímco druhá polovina jedinců vytváří květy s dlouhou čnělkou (dlouhočnělečné). Z nových zjištění vyplývá, že by úbytek luk a pastvin mohl výrazně zasáhnout do poměru obou typů květů, což by ovlivnilo i životaschopnost petrklíčů. Data sebraná v Estonsku odhalila systematickou převahu jedinců s krátkou čnělkou nad jedinci s dlouhou čnělkou. Zároveň se ukázalo, že odchylky od vyrovnaného poměru se častěji vyskytovaly v menších populacích. V krajině s vyšší hustotou zalidnění byly odchylky větší.

Tato zjištění je třeba dále zkoumat, proto se dále rozvíjel i nápad iniciativu rozšířit na území celé Evropy. Pro sběr dat v mnoha evropských státech se ekologové rozhodli znovu využít možností občanské vědy, na které v České republice upozorňuje například platforma Citizen Science.

Letos se díky dalším evropským partnerům iniciativa rozšíří do mnoha dalších zemí. „Jsme moc rádi, že se nám podařilo oslovit spoustu základních, středních i vysokých škol, výzkumné ústavy, nevládní organizace a jiné instituce, jež zaujala možnost pomoci se sběrem dat, který dosahuje dosud nevídaných rozměrů,” říká Dr. Tsipe Aavik, vedoucí projektu z estonské University of Tartu a dodává: „Ačkoli různočnělečnost u petrklíčů jako první zkoumal evoluční biolog Charles Darwin už před sto padesáti lety, můžeme díky datům shromážděným v rámci projektu občanské vědy toto fascinující téma, jemuž se výzkum věnuje už velmi dlouho, obohatit o nové poznatky.“

V současnosti zkoumání petrklíčů probíhá v Estonsku, Německu, Spojeném království, Švýcarsku, Slovinsku, Slovensku, Chorvatsku, Bulharsku, Švédsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Irsku, Řecku, Portugalsku, Polsku, Rusku, Dánsku, Finsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Makedonii, Belgii, Nizozemí a v České republice.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru